Elenor

22. ledna 2012 v 18:32 | Nehorázná (Tazi) |  Když píšu...
"Takže daší zkaženej den," pronesla Ell, v ruce cigáro. Stála na balkóně, opřela se o zábradlí, tělem jí proběhl mráz. Poznámka první, brát si po ránu mikinu, proběhlo jí hlavou. V tílku jí začínala být zima, proto naposledy nasála smog tohohle města, típla cigaretu a nechala ji odnášet větrem. Schválně, jestli ten vajgl doletí za ním...

Seděla v lavici a něco si čmárala do sešitu. Zvuky kolem ní byli intenzivní, ale ona je nevnímla. Poslední rok na střední, tenhle hluk už prostě neslyšela... Ale zaslechla něco jiného. "Leno, vrátil jsem se.." Elenor sebou trhla, ohlédla se. Už zase ho slyšela. A to oslovení nesnášela.
Chytla se jí nostalgická nálada a nechtěla ji pustit. Vzpomínala na to, co spolu proožili. Jak spolu byli štastní. Vzpomínala, jak se to potom zvrtlo... "Elenoro, takže nám to shrneš?", ozvala se učitelka. "Um, no.. já jsem se ztratila v textu."

Víc si toho nepamtovala. Když se probrala, skláněla se nad ní vystrašená učitelka. Mluvila velmi zmateně,roztřeseným hlasem vyprávěla něco o nějakém chlapci v jejím věku. Pak vyslovila jeho jméno. Že se představil.
Ell sebou trhla, vybavila si jeho tvář, to, co jí udělal. "Ne..." Naposledy hekla, než usla. Sedativa právě zabrala.

"Um? On si pro mě přišel?! Co se stalo? Sakra!" Elenor byla dokonale zmatená, nedokázala říct smysluplnou větu a nechápala, nevěděla, byla mimo.
Ale jedno věděla. Byl to on, David. Jeho černé oči v kontrastu s bílou pletí byli rysy, které jen tak někdo neměl, které se nedali splést.. Nedali.
"Leno, mám Tě rád. Ale nejde to. Něco se stalo. Ty to víš.. mám Tě rád." Tahle věta ji v noci strašila, a v nudných chvílích dne na ni nemohla zapomenout. Stýsklao se jí po jeho polibkách plných vášně a romantiky, jenže ho zároveň nenáviděla. Kdykoliv si na něj vzpomněla, možná se podvědomě usmála, ale z očí jí sršela upřímná nenávist.
Podívala se na sebe. Nic jí nebylo, jenom jí příšerě bolela hlava. Bezvědomí, jasně.

Jako vždy, v tílku, kraťasech a silonkách - zabalená do mikiny se v chladném podzimním nečasu vydala na cestu. Od té 'nehody' ve škole se rozhodla, že se mu pomstí. Možná už to byli tři roky zpátky, ale tohle se nedá překonat, na tohle vzpomínáte celý život. A teď má šanci, když ví, že se vrátil.
Šla po ušlapané cestě, která vedla do samého středu lesa. Nebála se, neměla čeho. Doprovázely ji pouze její myšlenky a divá zvěř. Zamířila na mýtinu uprostřed lesa. Nemýlila se, byl tam. Ležel ve spadaném listí, a svýma očima zíral na zatažené nebe.
"Já věděl, že přijdeš. Vždycky si byla tak tvedohlavá. Ale Leno, proto jsem Tě měl tak rád." Pořád bral vážně věci s nadhledem, počád mluvil klidně, jak oby se nic nedělo, pořád byl svůdný. Al eona už nebyla ta naivní puberťačka. Znova by mu neuvěřila!
"A já zase věděla, že tady budeš. A neříkej mi Leno, nemáš tady vůbec co dělat."
"Lásko, ale já jsem přišel dokonat Své dílo."
"Dílo? Bože můj. Tak si mně vem, klidně. Zabij mě stejně jako matku, zabij mě stejně jako bratra. Jen mě zabij, do toho! Předveď se, Davide."
"Leno... Pořád jsi tolik naivní. Přece Tě nezbavím Tvých starostí.."

Když doběhla dmů, byla celá udýchaná a nemohla popadnout dech. Ne, tohle přece není možné. Scarlett nesmí zemřít. Vzala telefon a vytočila číslo.
"Scarlett?"
"Díky bohu, ty ještě žiješ. Máme problém. Vážnej!"
"Ell, co se může dít tak vážnýho?"
"David."
" Do prdele."

Sešli se hned.
"Scar, ten upír Tě zabije. Chce mi ublížit. Hodně.
"Nezabije mě. Neumí my číst myšlenky. Nedokáže mě vyhledat. Neboj se o mě, já to zařídím. Ell, věř mi."
"To nemyslíš vážně.." Elenor dýchala z hluboka, musela tuhle novou informaci vstřebat. Tázavě se podívala na Scarlett. Už to tak bude.. Scar kývla.
"Ale proč jsi mi tohle nikdy neřekla? Mohlo se Tím vyřešit hodně problémů."
"Nemohlo, Ell. Prosím, nebuď naivní. To, že je to můj bratr by nic nevyřešilo. Já ho nemůžu zastavit. To přece víš."
Věděla to, ale nechtěla to přiznat. Nechtěla, aby to takhle dopadlo. Sklopila oči. "Scarlett. Odjeď z města."

I když Scarlett odjela, nemohla být klidná. On si pro ni stejně přijde. Vždyť je to její bratr a on si toho je vědom. Někdo tady zemře. To byo jediné, co Elenor tušila.

Bolest, sténání, tesáky, skok, krev. Bezvědomí. Ell možná propodla Davida kůlem, ale on jí stihl zabít dřív, než si uvědomila, co dělá. A tak tam vedle sebe leželi, mrtví, v kaluži krve. Scarlett je už nemohla zachránit.
 

Řetězák plný muziky

11. ledna 2012 v 0:29 | Nehorázná (Tazi)
Tenhle řetězák jsem objevila u Ratusky, a hned se mne chytl. Vážně stojí za to to zkusit. :)
***

Jak bys popsala sama sebe? - Break The Line /Guano Apes/ Něco ve smyslu PROLOM HRANICI
(Koneckonců, mohla bych se tak popsat) Zatraceně divná.

Co se ti líbí na mužích/ženách? - Touha /Daniel Landa/
(Touha docela sedne) Povaha?

Jak se dnes cítíš? - Parallel Universe /Red hot chilli Pepers/ PARALELNÍ VESMÍR
(Mohla bych mít takovouhle náladu..) Utahaně.

Jaký je smysl tvého života? - ORIGINÁL SONG /NejFake/
Tohle sedí. Originalita! ^^

Jaké máš motto? - Krvavá parta /Daniel Landa/
(jasně, oko za oko, zub za zub) I pád na držku je pohyb dopředu, že?

Co si o tobě myslí tvoji přátelé? - Diokhan /Guano apes/ Nedokážu přeložit
Co si o mě myslí? Freedom, strange, wtf...

Co si o tobě myslí tvoji rodiče? - Nikdy nic nebylo /Sto zvířat/
(Válím se smíchy po zemi.) Že jsem drzá?

O čem hodně často přemýšlíš? - Wash it down /Guano Apes/ UMEJ DOLEJŠEK
(No to víš že jo :D) O budoucnosti.

Co si myslíš o svém ex? - Nejkratší cesta /Sto zvířat/
(Tak když to tak vezmu, bylo to krátký.) Láska ze školky nevydrží dlouho.

Co si myslíš o osobě, kterou máš ráda? - Gogan /Guano Apes/ Nedokážu přeložit
Spřízněná duše ^^ [Jo, Mafíno, ty!]

Jaký je tvůj životní příběh? - Open Your Eyes /Guano Apes/ OTEVŘI (svoje) OČI
(A vono to docela sedí. Otevřela jsem oči, a už vím, jakej ten svět je.) Není to sladkej život Zacca a Codyho.

Čím chceš být až vyrosteš? - Píseň o Chucku Norrisovy /NejFake/
(Ne, nechi bejt Čak! :D) Novinářka, spisovatelka?

Co si myslíš, když vidíš osobu, kterou máš ráda? - You can't stop me /Guano Apes/ NEMŮŽEŠ MĚ ZASTAVIT
(...abych Tě nepozdravila) Já si nemyslim nic. Pozdravim jí. (nebo jeho)

Co ti budou hrát na pohřbu? - By The Way /Red hot chilli pepers/ MIMOCHODEM
(Mimochodem, tahle ženská umřela. Ale proč ne?) Sto zvířat - pohádka. Protože ať mi čtyřicet kašpárků rakev nese!

Jaké máš koníčky? - Suck my kiss /Red hot chilli pepers/ VYSAJ MŮJ POLIBEK (Hele, já nevim. neumim anglicky.)
(No, tohle fakt není můj koníček. Ani za mák) Kreslení, počítač, čtení.

Z čeho máš největší strach? - Get busy /Guano Apes/ ZAČÍT JEDNAT
(To taky. Nemám ráda velkou zodpovědost, jsem dítě) Z budoucnosti.

Jaké je tvé největší tajemství? - Sen /Daniel Landa/
(Můj sen je mým tajemstvím, to vlastně jo) Já nemám tajemství. Nebo aspoň vo žádným nevím.

Co si myslíš o svých přátelích? - Rain /Guano Apes/ DÉŠŤ
(Tak jo. Přátelé jsou jako déšť, nevíš kdy přijdou a kdy odejdou) Nemám opravdobí přátele, o kterejch bych si něco myslela.

Knihy v mých myšlenkách [3]

8. ledna 2012 v 0:49 | Nehorázná (Tazi) |  Čtecí koutek

NÁZEV KNIHY: HOP nebo TROP
AUTOR: Eva a Ivo Pelantovi
POČET STRAN: 225
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Všechno v mý knihovničce je už přetený. Až na tuhle knihu..

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Problé (ze) životem

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Jdu.

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
No.. vlastně s nikým. Takhle kniha je o dospělých a jejich starostech, z kterejma já nemám zkušenosti, a co se týče osobnosti, stejn na nikoho nesedím.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Mě se líbil. Kniha přesně ze života. Taky mě potěšilo, když byla někde detajlněji popsaná praha a já si to míto vybavila..

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
No.. trošku mi vadilo, že se to v některých situacích odehrálo moc rychle, nerozvinutě.

Každopádně já bych nížku doporučila, pokud Vám nevadí v některých místech nudnější děj, jelikož život není za stak vtipnej jak se může zdát.
 


Básnění s Mafínou.

25. prosince 2011 v 23:32 | Nehorázná (Tazi) |  Když píšu...
Když je někdo Dárk a Íwl, musí skládat Kůl básničky, jako já z Majdou!
(To modrý, to škrtlý byla původní verze, která jaksi nedávala smysl. Trochu... Smějící se)

BTW: To první byl nevinnej pokus a pak se to rozrostlo, my nic, my jsme Dárk! Líbající
***

Bárbí Grl, wole!

18. prosince 2011 v 20:48 | Nehorázná (Tazi) |  Fotím
Ano, dnes měla naše milá Anetka narozky! To by jsme nebyli my, aby jsme nevytáhli bárbíny, a nebyla bych to já, abych nevytáhla foťák. Teda, ehm, telefon, proto ta dokonalá kvalita fotek, jo. Tady sem hezky šoupnu ty tři nejhezčí, a na zbytek se račte mrknout zde!
Jo, a ohledně fotek s Majdou.. kino padlo, takže někdy příště.

Muhehe, ta z modrejma a růžovejma vlasama.. Monster high! :-D

Taky mě to hajku chytlo...

15. prosince 2011 v 17:31 | Nehorázná (Tazi) |  Když píšu...
Jo, musela jsem si taky napsat aspoň jedno haiku...
***

Praví kámoši
Asi zase vymřeli
Jsem v prdeli.

Zbyli falešní
Ty, co tě nepodrží
Nelžu, je to fakt.

Zkouším hledat zas
A však ty zrady; lezou mi krkem
Jo, chce se mi řvát.

Kapitola druhá

9. prosince 2011 v 20:54 | Nehorázná (Tazi) |  Scarlett Flame
Byla asi tak půlnoc. Zase jsem si něco čmárala do toho mýho bloku, jsem naivní. Neumím kreslit, tak o co mi jde?
Tak jo, fajn. Možná mi pár lidí obrázky pochválilo, ale to je jenom Tím, že ty krávy od nás neumí kreslit ABSOLUTNĚ nic.

Plam mě zase uklidnil, ještě, že ho mám!
Samozřejmě, že je zase velká přestávka, samozřejmě, že sedím zase sama u okna apozoruju ten posranej déšť, dívám se, jak dopadá na zem, jak je z toho břečka... Nebude se mi chtít ven. Nebude se mi chtít zůstat ve škole. Zase to skončí čmáráním do sešitu, jo.

"Mami, spíš?"
"Hmch?"
"Už nic, jdu si kreslit..."
"Hmmmmm."
"Dobrou..."
"Díky." řekne rozespala, opět.
Nevim, je to na hovno. Jsem pořád bez nálady a něco si čmárám. Jo, já vím, ve škole s eobčas zasměju těm vtipům, ale... Ale! Tohle není život, věčná deprese. Chtěla bych skončit. Jednosuše to ukončit, hned.

Koukám na telku. Jo, zase nic nedávají.
Čumím do zdi. Něco čmárám do sešitu. Jedním uchem poslouchám telku. Myslím, že mi slzí oko. Ne, já vzlykám, aha.
Tohle je můj život zlato...

Černobíle s Adél

28. listopadu 2011 v 21:07 | Nehorázná (Tazi) |  Fotím
Tak, mám tu pár celkem slušných fotek. Bohužel, obličej nechávám v anonimitě /Ten adélin, né můj/. Pro sychr...
Vím, že to dojem fotky trochu kazí, ale ona touží být inkognito.

Btw. pokud jste to ješte nepostřehly, fotky s epo kliknutí ZVĚTŠÍ.
Počet fotek: 5
Fotoaparát: Nikon (já nevím, byl kamarádky :D)
Datum: Listopad 2011



Kapitola první

18. listopadu 2011 v 10:51 | Nehorázná (Tazi) |  Scarlett Flame
Jo, stává se to. Lidi Vás prostě odkopnout, jednosuše se na Vás vyserou, protože si najdou někoho užitečnějšího; nejlépe bohatčího, hezčího a chytřejšího.
Hele, když se nad Tím člověk zamyslí: dneska je každýmu u zadní části těla, kdo má co vevnitř, jde psrostě jenom o vzhled.

Je mi šestnáct, kamarádi nikde a spřízněná duše? 'Spří... spří-co?' Ne, fakt mi to nic neříká.
Většina lidí mi nadává a nemá mě ráda, jiní o mě ani nevědí, což je asi ještě horší.
Pak skončím na záchodkách, brečím, a moje namodralá řasenka je rozmazaná po celým obličeji, prostě pohodička.

Deprese ničím posloucháním metalový muziky, přičemž si čtu nebo pařím onlajn hru Love Me, jak poučné.

"Hey, Scarlett!"
"Tíno, co tě že?"
"Kromě Tvýho ksichtu? Ty celá!" Ten Tínin smích mi leze na nervy!
"Hech, ohromně vtipný, určitě se staneš komikem roku 2011." Ne, já je vážně nchápu. Něco jsem jim udělala? Sakra, ne, tak proč se do mě tak navážejí, proč mě tak nesnášejí?
Jediný, co mě při těhlech hádkách drží na nohou je můj drak Plam. Menčí figurka draka, která má v sobě něco zvláštního; nějakou moc, něco, co mě vždy ulidní, zmírí, uchlácholí. Tak.

Prolog

13. listopadu 2011 v 22:24 | Nehorázná (Tazi) |  Scarlett Flame
Jistě je na světe spousty lidí, kteří jsou poněkuď... zvláštní, se zvláštní rodinou, divnýmy "zvyky" a poněkuď vyšinutým stylem oblékání, jistě. Ale šestnáctileté Scarlett to tak vážně nepřijde. Najít spřízněnou duši a snad i fajn kluka je pro ní tak trochu... nesplnitelné. Lidé okolo ní se pořád smějí, mají radost a užívají si života. Scarlett možná také, ale uvnitř ví, že je to jen přetvářka. A navíc v sobě skrývá něco, co je... nadpřirozené.

***

"Hele, Scarlett má zas záchavat, nebo tak něco," posmívá se Katty. "Hele, a to Vám došlo až teď?" opáčí nasraně Scarlett. Tohle jí už vážně štve, je to tak pořád. Nikdo ji nerozumí, ani její hodně dobrá kamarádka. Po Maddy se jí stýskalo hodně. I když jí mohla prakticky kdykoli vidět, cítila, že je jí stále víc a víc cizí.
A od té doby, co se její máma rozešla s Tamtím, bylo všechno tak... tak jiné. Nikdo jí nerozuměl, a neměla nikoho, komu by to mohla říci, komu by se mohla svěřit. Měla podělanej život a aby toho nebylo málo: Bála se toho co bude dál. Co bude až... až prostě cokoli. Bála se už jen toho slova Budocnost. Ano, tajemno měla sice ráda, ale budoucnost pro ni byla strašidelná a po tom, co všechno prožila...
Má toho moc. Tedy ostatně jako vždy.

N e m o ž n é

10. listopadu 2011 v 21:38 | Nehorázná (Tazi) |  N e m o ž n é
Hehe, projekt... Kde? U Grizzly.
Zeleně: Splněno!
Oranžově: právě na tom pracuji
Červeně: beznadějný případ
Modře: Neutrální
***
Výzvy se [nejspíše] budou doplňovat!
Výzvy měsíce budou vždy v samostatném článku...

A moje výzvy?

1) Setkat se s Majdou! ^^ [www, www, fotodokumentace přijde vhod ^^]
2) Přestat si kousat nehty!!!
3) Omezit počítač, jeden víkend bez něj! [19-20/11]
4) Dělat domácí úkoly, učit se! [11., nebo 12., nakouknout do matiky!]
4) Dokončit projekt Děsivé čtení. [www a u mě: www]

Děsivé čtení...

6. listopadu 2011 v 14:03 | Nehorázná (Tazi) |  Čtecí koutek
Takže jsem se přihlásila do Děsivého čtení (www). Ale jelikož teĎ moc nečtu, ak nihy by to měli být "strašidelné" šla jsm pouze do čtyr knih, tedy Pražská Kostnice., a kategorii B.
Dál chci podotknout, že v tomhle článku se postupně všechny 4knihy objeví. ;)
***

1) Den trifidů

>> Napsal John Wyndham, 276 stran
***
Dokázala Vás kniha něčím vyděsit?
>> Ano, vlastně po celý děj, ale především na konci, když si člověk uvědomí co 'Ta' vláda dokázala udělat.

Chtěli byste se podívat na některé místo popsané v knize (i je-li smyšlené)?
>> Samozřejmě, do Londýna ano! ^^

2) Dlouhý pochod

>> Napsal Stephen King (pod pseudonymem Richard Bachman), 278 stran
***
Dokázala Vás kniha nečím vyděsit?
>> Samozřejmě. Takovýhle smrti jsou... zlý.

Chtěli by jste podívat na nějaké místo popsané v knize? (i je-li smyšlené)
>> Ani ne. Na takovýhl emísta bych se bážně podívat nechtěla, fakt...

3) Děsivé příběhy: dřevěná míle

>> Napsal Chris Mould, 179 stran
***
Dokázala Vás kniha nečím vyděsit?
>> Ne, fakt ne. Jmenuje se to "sěsivé příběhy", ale mě to vážně strašidelný nepřišlo. o.O

Chtěli by jste podívat na nějaké místo popsané v knize? (i je-li smyšlené)
>> Jó, chtěla! Crampton Rock.. ^^

4) ÚSMĚV PROSÍM...PŘICHÁZÍ ZLO!

>> Napsal R. L. Stine, 128 stran
***
Dokázala Vás kniha nečím vyděsit?
>> Jo, svým způsobem jo. Né tím, co tam bylo napsáno, ale Tím co jsem si já uvědomila. Rozuměj...

Chtěli by jste podívat na nějaké místo popsané v knize? (i je-li smyšlené)
>> No, západní Brod nevypadá nějak vábně. Ale na ten starý dům bych klidně koukla!


Knihy v mých myšlenkách [2]

8. října 2011 v 8:37 | Nehorázná (Tazi) |  Čtecí koutek
NÁZEV KNIHY: Prcek
AUTOR: Rachel Cohnová
POČET STRAN: 256

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Jednou jsem jí už četla a když jsem zrovna pátrala ve své knihovničce, přišla vhod.Mrkající

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Láska? (otazík je v tomto případě NUTNÝ!)

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Konec.

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Vlastně C.C., řekla bych, že kdyby jí teĎ bylo jako mě, chovala by se stejně... Ale na jejím místě bych zas tak úplně docela chtít nebyla.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Nečekané zvraty, nečekaný děj příběhu. Každá kapitola vlastně "začíná jinde" a k tomu, o čem byla řeč v minulé, se dostanete až později.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Negativum? Nevím, přijde mi, že tahle knha je krásná, a není jí co vytknout.Snad jen to, že tahle knia je často o sexu, takže nedoporučuji mladšíím čtenářům.

Jinak knihu MOC doporučuji.

Zeměplošský řetězák

30. září 2011 v 19:08 | Scarlett Flame [Tazi] |  Čtecí koutek
Vímě, že to není zas to pravý do Čtecího koutku, ale jedná se o knížku, vlastně.
Autor: *Ona
***

1) Jak si se dostala ke čtení zeměplochy?
Táta. Četl a doporučil.

2) Nejoblíbenější kniha?
Ehm, jelikož jsem jich moc nepřečetla [Čaroprávnost, Lehké fantastično, STRÁŽE! STRÁŽE!, Soudné sestry, Barva kouzel], tak si nejsem zcela jistá. Ale asi všechny, protože má každá něco do sebe!!!

3) Nejoblíbenější postava?
Hmm... Mrakoplaš, Sedmikvítek, Truhla, Smrť, (!!!), Errol a taky Lady Berainkinová; zbytek mi však nevadí :)

4) Nejméně oblíbená postava?
To Vážně žádná. Já mám ráda všechny.. :P

5) Jaký by byl tvůj život bez zeměplochy?
Zeměplocha mi život obohatila u Humor, větší zálibu ve Fantasy (Sci-fi) a vůbec všechno...

6) Poskituje ti zeměplocha nějakou inspiraci?
Vlastně jo, občas. Někdy humorem, ale i třeba stylem jakýb Pratchett píše, pomáhá mi při mých amaterských povídkách :D

7) Tvůj nejoblíbenější pár?
Hmm... Co vám, jediný pár který padl, byla Mágráta a Šašek, starý král a jeho žena, a zda se dá počítat, tak Smrť a jeho kočky :P

8) Co by si naposledy vzkázala ostatním?
POkud neznáte ZEměplochu, sakra doporučuju!
A pokud znáte, přináším Vám vtip:
Proč Smrť nechodí na chat?
~ Banovali by ho za psaní Capslockem.

Knihy v mých myšlenkách [3] - Na tomto blogu 1/

2. září 2011 v 21:22 | Scarlett Flame [Tazi] |  Čtecí koutek

My chemical romance - I'm not okay

NÁZEV KNIHY: Dračí oheň
AUTOR: Chris d' Lacey
POČET STRAN: 236


1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Jako náhradu za to, že mi/nám pí. učitelka koupila druhej díl nějakého fantasy, mi máma dala peníza, ať si koupím nějakou knihu... A když jsem viděla na obalu toho draka neváhala jsem a už jsem platila u pokladny.

2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Draci /a/ veverky

3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Tají to - Přišel na to

4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Lucy - hora fantasie, má ráda zvířata, obzvlášť draky a moc mluví... A taky David, který píše rád povídky.
Nechtěla bych být Kaštánkem. Na konci se mu chvíli dařilo, ale pak... zemřel.

5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Kniha je docela napínavá, hned Vám "neřeknou" co se bude dít dál a jak se to vyvine a to nutí číst dála, aby-ste se to "tajemství" dozvěděli.

6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Jednotlivé kapitoli na sebe přesně pasují "situace 1. v kapitole první, v kapitole druhé situace 1 pokračuje tam kde skončí v kapitole první", a na to já nejsem zvyklá...


Kam dál