Prosinec 2011

Básnění s Mafínou.

25. prosince 2011 v 23:32 | Nehorázná (Tazi) |  Když píšu...
Když je někdo Dárk a Íwl, musí skládat Kůl básničky, jako já z Majdou!
(To modrý, to škrtlý byla původní verze, která jaksi nedávala smysl. Trochu... Smějící se)

BTW: To první byl nevinnej pokus a pak se to rozrostlo, my nic, my jsme Dárk! Líbající
***

Bárbí Grl, wole!

18. prosince 2011 v 20:48 | Nehorázná (Tazi) |  Fotím
Ano, dnes měla naše milá Anetka narozky! To by jsme nebyli my, aby jsme nevytáhli bárbíny, a nebyla bych to já, abych nevytáhla foťák. Teda, ehm, telefon, proto ta dokonalá kvalita fotek, jo. Tady sem hezky šoupnu ty tři nejhezčí, a na zbytek se račte mrknout zde!
Jo, a ohledně fotek s Majdou.. kino padlo, takže někdy příště.

Muhehe, ta z modrejma a růžovejma vlasama.. Monster high! :-D

Taky mě to hajku chytlo...

15. prosince 2011 v 17:31 | Nehorázná (Tazi) |  Když píšu...
Jo, musela jsem si taky napsat aspoň jedno haiku...
***

Praví kámoši
Asi zase vymřeli
Jsem v prdeli.

Zbyli falešní
Ty, co tě nepodrží
Nelžu, je to fakt.

Zkouším hledat zas
A však ty zrady; lezou mi krkem
Jo, chce se mi řvát.

Kapitola druhá

9. prosince 2011 v 20:54 | Nehorázná (Tazi) |  Scarlett Flame
Byla asi tak půlnoc. Zase jsem si něco čmárala do toho mýho bloku, jsem naivní. Neumím kreslit, tak o co mi jde?
Tak jo, fajn. Možná mi pár lidí obrázky pochválilo, ale to je jenom Tím, že ty krávy od nás neumí kreslit ABSOLUTNĚ nic.

Plam mě zase uklidnil, ještě, že ho mám!
Samozřejmě, že je zase velká přestávka, samozřejmě, že sedím zase sama u okna apozoruju ten posranej déšť, dívám se, jak dopadá na zem, jak je z toho břečka... Nebude se mi chtít ven. Nebude se mi chtít zůstat ve škole. Zase to skončí čmáráním do sešitu, jo.

"Mami, spíš?"
"Hmch?"
"Už nic, jdu si kreslit..."
"Hmmmmm."
"Dobrou..."
"Díky." řekne rozespala, opět.
Nevim, je to na hovno. Jsem pořád bez nálady a něco si čmárám. Jo, já vím, ve škole s eobčas zasměju těm vtipům, ale... Ale! Tohle není život, věčná deprese. Chtěla bych skončit. Jednosuše to ukončit, hned.

Koukám na telku. Jo, zase nic nedávají.
Čumím do zdi. Něco čmárám do sešitu. Jedním uchem poslouchám telku. Myslím, že mi slzí oko. Ne, já vzlykám, aha.
Tohle je můj život zlato...